Starší dorost bere stříbro...
Trenér týmu našich starších dorostenců Ivo Škrdlant se v krátkém rozhovoru ohlíží nejen za jarní částí soutěže, ale i celou sezonou 1. ligy starších dorostenců, tréninkovým procesem či nejbližším programem před letní pauzou.
Statistiky po sezoně:
Konečná tabulka 1. ligy staršího dorostu:
Dorostenecké týmy mají za sebou jarní část sezony. Jak byste shrnul výsledky za tuto část?
„V jarní části určitě forma kluků gradovala, potýkali jsme se v týmu s hodně zraněnými, což nám narušilo ideální výkonnost celého jara jako velmi vyrovnaného týmu. I přesto, že naše lavička byla asi výkonnostně nejširší naprosto v celé soutěži, tak jsme se museli nechat doplňovat mladším dorostem. I přesto, že jsme moc chtěli zlatou a první místo, na což jsme tým měli naprosto připravený, nepovažuji titul vicemistra a stříbrné medaile za neúspěch. Ba naopak, jedná se o velký úspěch, jelikož rozhodla v podstatě jediná branka a z toho si kluci musí vzít do dalších sezón velké ponaučení, že i jediná chyba, nebo jediná rozdílová branka rozhoduje o titulu.“
Jak hodnotíte přístup a výkony hráčů celkově – v tréninku i v zápasech?
„Celkový přístup týmu bych hodnotil pozitivně. V trénincích se jako všude jinde najde pár jedinců, kteří třeba podvědomě nemakají na sto procent. To se pak ale samozřejmě projeví na výkonech v zápasech. Když to nastane, kluci si uvědomují, kde je chyba, a to, že bez tvrdé dřiny to zkrátka ve sportu nejde. V týmu byla také řada reprezentantů, kteří získali na srazech další cenné zkušenosti, které pak mohli prodat v trénincích a zápasech či předat svým spoluhráčům.“
Panuje tedy celkově se sezonou spokojenost? Je nějaký výsledek nebo něco, co Vás mrzí? Nebo naopak co byste vypíchnul jako pozitiva?
„S výsledkem jsem za tým naprosto spokojený, nemám co moc vytknout i přesto, že bych pár negativ samozřejmě našel. Nikde a nikdy to není dokonalé, ale kluci si splnili svoje, za což jsem rád. Určitě bych vypíchnul skvělou partu, skvělou atmosféru v týmu, kde parta drží za jeden provaz a navzájem se jak v soukromém, školním a sportovním životě podporuje. To je ostatně vidět celkově v atmosféře v Novém Veselí, kde již rok trénuji, a umím si to slušně porovnat s jinými kluby, kde jsem měl již v minulosti jak hráčské tak trenérské angažmá.“
Ve starším dorostu končí silná generace hráčů ročníku 2004. I když jste s klukama pracoval „pouze“ rok, jak byste popsal společnou sezonu a zisk titulu vicemistrů 1. ligy?
„Můj nástup do Nového Veselí byl ze dne na den až extrémně překotně rychlý. Věděl jsem, že v Novém Veselí se s mládeží pracuje skvěle a že generace ročníku 2004 má našlápnuto na titul, což se vlastně potvrdilo díky předchozí mravenčí a důsledné skvělé práci trenérů Bělocha a Barty, na kterou jsem velmi rád navázal, jelikož mi dává smysl. Titul vicemistrů nebyla určitě moje zásluha, nýbrž předchozí skvělá práce s talentovanou mládeží v Sokolu Nové Veselí. Pro mne to byla obrovská zkušenost a posun rychlým směrem vpřed, když jsme si s týmem talentovaných hráčů nejen ročníku 2004 určitě sedli, a navzájem jsme se myslím obohatili.“
Co hráče čeká nyní, jaký bude program zbytku sezony?
„Nyní kluci, kteří zůstávají ve starším dorostu, se po týdnu zaslouženého volna vrátí do udržovacího tréninkového procesu. V této fázi už vlastně posuneme ročníky. To v praxi znamená, že hráči ročníku 2004, kteří už budou v následující sezoně oblékat extraligový dres, tak absolvují přípravu s A-týmem mužů. Úspěšnou sezonu pak společně zakončíme 22. června. Potom budou mít kluci čas, aby se dali nejen fyzicky, ale i psychicky do pohody a odpočinuli si od házené, dobili baterky a s chutí se vrátili do letní přípravy.“
Jaké jsou cíle do další sezony?
„Toto se dalo do poslední chvíle považovat za otázku, na kterou bych před pár dny neuměl odpovědět. Ano, na další a snad další a další a další sezóny budu týmu přínosem a po vzájemné dohodě s šéftrenérem TCM Róbertem Bartou se budu věnovat v příští sezoně mladšímu dorostu, což mi dává smysl, když je Robo u dorostenecké reprezentace, a zná kluky nejenom své, ale i napříč celou soutěží. Navíc jsem velmi rád, že TCM Nové Veselí o mé služby projevilo zájem, a má rodina a hlavně žena a děti dovolila další působení a trenérské aktivity v tak úžasném rodinném klubu jako je Nové Veselí. Budu rád, když budu přínosem.“
Momentky ze sezony starších dorostenců (foto: Martin Duroň).
Hlavní trenér TCM Róberta Barta přidává: „Asi bych lhal, kdybych říkal, že jsme spokojení s druhým místem ve starším dorostu, protože ambice jsme měli ty nejvyšší. Nedokázali jsme získat mistrovský titul. Bohužel rozhodovaly maličkosti. Když to tak vezmu zpětně, tak osud zápasu proti Zubří jsme mohli rozhodnout jednou úspěšnou střelbou, jedním úspěšným zákrokem, ale bohužel, nestalo se. Mně osobně určitě mrzí zápas v Polance, který byl pro nás klíčový v tom slova smyslu, abychom mohli vzít osud do vlastních rukou. Bohužel ten zápas jsme nezvládli – ale takovým způsobem, že jsme podali náš nejhorší výkon v sezoně. Takže tento zápas určitě mně osobně určitě ještě nějakou dobu zůstane v paměti.
Jako pozitivum bych vypíchnul, že jsme v sezoně ukázali sílu kolektivu. Dá se říci, na začátku sezony – první měsíce – jsme mohli nastoupit k zápasům v kompletním kádru. Pak jsme měli dvě vážnější zranění, na delší dobu tak vypadli dva hráči – Sam Duroň se vrátil po třech měsících a Filip Tůma vlastně už do jarní části sezony nezasáhnul. Samozřejmě vždy se vyskytly nějaká další malá zranění a dokázali jsme absenci těchto hráčů nějakým způsobem kompenzovat a zabrali další chlapci. To bych tedy rozhodně jako pozitivum vyzdvihnul.“