Spolupráce oddílů: rozhovor s Ladislavem Šidlem

V rámci naší série o spolupráci s oddíly házené jsme si pro vás připravili také jeden rozhovor s jedním ze zástupců spolupracujících oddílů. 


488.jpg

V minulém týdnu jsme Vám představili článek, ve kterém jsme přiblížili spolupráci našeho oddílu a dalších oddílů házené v České republice. Tento týden jsme se Vám rozhodli přiblížit nejen spolupráci s oddíly, ale i pohled z druhé strany a vyzpovídat pana Ladislava Šidla, který může nabídnout komplexní hodnocení spolupráce mezi jejich oddílem TJ Sokol Velké Meziříčí a naším oddílem. V našich klubech probíhá spolupráce na všech úrovních.

Jsme moc rádi, že předseda oddílu házené souhlasil, že nám poskytne svůj pohled na spolupráci mezi našimi oddíly. Věříme, že to může být velmi zajímavý rozhovor. Pan Šidlo má bohaté zkušenosti v oblasti spolupráce s řadou oddílů z Extraligy dorostu, zároveň je členem Komise mládeže Českého svazu házené, což poskytuje velmi ucelený pohled na mládežnickou házenou v ČR.

 

 

Pan Ladislav Šidlo (zcela vlevo) na fotografii mladších dorostenů Velkého Meziříčí.

Zdroj: archív TJ Sokol Velké Meziříčí

 

Hned na úvod začněme otázkou, která Vám určitě udělá radost. V posledních letech se objevila spousta hráčů v dresech mládežnických reprezentací, kteří začínali s házenou ve Velkém Meziříčí. Dokážete je vůbec všechny vyjmenovat?

„Ještě jich nebylo zase až takové množství, takže vyjmenovat bych je určitě dokázal. Navíc jsem se všemi ve větším či menším kontaktu.“

 

Je to z pohledu výchovy mládežnických reprezentantů nejúspěšnější éra velkomeziříčské házené?

„Určitě ano, ale doufám, že to bude ještě lepší.“

 

Dokážete se neustále těšit z úspěchů hráčů, kteří od vás odcházejí po kategorii starších žáků? Nebo ve Vás pořád hlodá myšlenka, jak by si asi vedla dorostenecká družstva Velkého Meziříčí, kdybyste hráče nepustili k nám nebo do Zubří?

„Kluci, kteří hrají v Novém Veselí a Zubří, mi dělají radost. Je super sledovat, jak na sobě pracují a herně rostou, proto se pak dokážou dostat i do mládežnických reprezentací. Kluky se snažím stále sledovat, jak hráli v zápasech. I po odchodu se snažím být s hráči, nebo jejich trenéry v kontaktu. Hlavně, pokud u nás hostují, aby byli v dobrém zdravotním stavu a nebyli přetěžovaní.

Myšlenka, co by bylo, ve mně nehlodá. Náš oddíl se drží filozofie mít dostatečně velkou základnu, aby když od nás talentovaný hráč (hráči) odejde, abychom byli schopní postavit družstvo dorostu a hrát důstojnou roli v druhé lize.“

 

Jak jsme uvedli výše, hráči od Vás chodí primárně k nám nebo do Zubří. Můžete říct, podle čeho se hráči rozhodují, kam půjdou? Dáváte hráčům při rozhodování nějaké rady?

„S oběma kluby spolupracujeme opravdu dlouho. Oba kluby většinou hráče oslovují na různé kempy a turnaje již v žákovských kategoriích. Hráči si pak vytvářejí vztah k jednomu či druhému klubu. S hráči a rodiči o tom mluvíme, ale vyloženě rady, jít do jednoho nebo druhého klubu, nedáváme. Rozhodnutí necháváme plně na hráčích a jejích rodičích. Vše má své výhody a nevýhody.“

 

Teď se zeptáme naopak na otázku možná méně příjemnou. Slyšeli jsme, že dříve vztahy mezi našimi oddíly nebyly ideální a panovala až nezdravá rivalita už od mládeže. Zdá se, že tento vztah prošel výrazným vývojem a oba oddíly k sobě našly cestu a vztahy se výrazně zlepšily. Dokázal byste popsat, jak tento vyvíjející se vztah vnímáte Vy?

„Rivalita při derby Veselí x Meziříčí, zde vždy byla, jak už to tak v regionech bývá. Nevím, zda nezdravá, já osobně jsem to tak nikdy nevnímal. Řekl bych, že to bylo v dobách, kdy naše oddíly hrály stejnou soutěž na úrovni mužů. Pak Veselí udělalo obrovský kus práce, kdy vytvořilo centrum mládeže, dostalo se do nejvyšších dorosteneckých lig a samozřejmě muže do Extraligy. Následovala spíše pak logická spolupráce na úrovni oddílů z vyšší do nižší soutěže než rivalita. Samozřejmě Nové Veselí chceme vždy porazit, když s ním hrajeme (úsměv).“

 

Postupně se dostáváme k hlavním tématům, o kterých se v tomto rozhovoru chceme bavit, a to je naše spolupráce napříč všemi kategoriemi. V kategorii žactva k nám chlapci jezdí na různé kempy. Můžete, prosím, popsat, jaký vliv mají kempy nebo zahraniční turnaje na hráče, kteří je s námi absolvují?

Když jsou kluci pozvaní na zahraniční turnaj nebo kemp, tak jim rozhodně nebráníme a snažíme se je podpořit, aby tyto akce absolvovali. Jsou to akce, které jim náš oddíl není schopen nabídnout. Každá takováto zkušenost je pro hráče přínosná. Hráči si s sebou odnáší určité návyky a herní prvky, které pak i přenáší do našich tréninků, což je přínosné.“

 

Zkuste, prosím, popsat našim čtenářům a možná i funkcionářům v jiných oddílech, proč každý rok pouštíte několik svých nejlepších hráčů o úroveň výše?

„Pokud na to hráči mají potenciál a chtějí, tak jim nebráníme hrát o úroveň výš. Náš oddíl se snaží pracovat kvalitně, ale nejsme schopni zajistit takovou tréninkovou a herní zátěž jaké jsou v centrech mládeže. Kvalita a kvantita tréninků je na úplně jiné úrovni než v běžných oddílech. Navíc pokud se dostanou do hledáčku reprezentačních trenérů, mohou se hráči dostat na specializované kempy, kde opět dochází k velkému rozvoji.“

 

V současné chvíli máte ve veselském dorostu kolik zástupců?

„Ve starším dorostu máme levou spojku Filipa Mičku. Za mladší dorost hrají Kuba Strýček v pivotu a levoruký křídelník Radek Navrátil.“

 

Zleva hráči: Filip Mička, Jakub Strýček, Radek Navrátil

 

Dokázal byste říct, v čem udělali za dobu, co od vás přestoupili, největší progres a i naopak, jestli jsou věci, ve kterých Vaše očekávání úplně nenaplnili?

„Všichni hráči jsou dobře fyzicky připraveni. Největší progres u hráčů je vidět v technice. Zde se projevuje velké množství tréninků.

U Filipa (Mičky) je vidět posun ve všech herních činnostech, obranné převažují nad útočnými. Filip ještě nedokáže využít maximálně svůj fyzický potenciál, ale pevně věřím, že se to podaří.

Kuba (Strýček) zlepšil svoje fyzické parametry a vylepšil útočné postavení, ze kterého dokáže hodně těžit.

Radka (Navrátila) jsem bohužel z různých důvodů delší dobu neměl možnost vidět, takže nyní nemohu posoudit. Doufám, že mě mile překvapí, až ho uvidím.

U všech kluků se mi líbí profesionální přístup, který v extraligovém oddíle vidí každý den. To si pak odnášejí s sebou a je to vidět. 

 

Zeptáme se na téma, které se neustále vrací a v házenkářském hnutí je vnímáno rozporuplně. Opakovaně se ozývají hlasy, že kvůli odchodu talentovaných hráčů do tréninkových center končí kategorie dorostu v oddílech jako je ten Váš. Mohl byste popsat, jak se na toto téma díváte Vy a jak to řešíte ve vašem oddíle?

„Hráči obecně odcházeli do „lepších oddílů“ nebo center mládeže i dříve. Dnes je všeobecně větší problém v tom, že v dorosteneckých koteriích končí velké množství hráčů. Velmi důležité je mít co největší počet žáků. Když při přechodu do dorostenecké kategorie odejdou hráč/hráči do jiného oddílu, abychom pak byli schopni postavit dorostenecké družstvo. Samozřejmě hráči, kteří z našeho klubu odcházejí, tak u nás zpět hostují. Sice neodehrají všechny zápasy, ale pomůže to. Já osobně raději hraji s hráči, které trénuji. Ti, kteří u nás hostují, beru spíše jako kvalitní výpomoc. Dále funguje i opačná spolupráce, kdy nám Nové Veselí poskytne na hostování vlastní hráče a ti mohou v případě hráčské nouze, nebo pokud nejsou dostatečně vytíženi, naskočit za nás.“

 

Zajímá nás, kde vnímáte rezervy a kam by šla ještě dále rozvíjet naše spolupráce?

„Dovedl bych si představit, že by občas naše družstvo dorostu přijelo na trénink do Nového Veselí, který bychom absolvovali společně.“

 

Opět zkusíme jedno téma, které vnímáme jako jeden z důvodů, proč se některé oddíly bojí spolupracovat s většími oddíly. V oddílech panuje strach, že když si hráči "přičichnou" ke kvalitnější házené, tak ztratí svůj vztah k mateřskému oddílu a přestanou za něj hrát, byť i formou hostování. Dlouhodobě sledujeme, jak za Vaše dorosty, a teď už i muže, nastupují hráči, kteří současně hrají Extraligu dorostu a kolikrát i za reprezentaci. Prozradíte, díky čemu se k Vám hráči pořád tak rádi vracejí?

„Řekl bych, že je to o té naší filozofii. Hráči, kteří od nás odcházejí, vědí, že jsme jim poskytli maximum a že jim umožňujeme dál se co nejlépe rozvíjet. Neděláme jim problémy, že chtějí odejít, právě naopak, podporujeme je. Chceme, aby z nich byli reprezentanti. S hráči jsme i po odchodu v kontaktu a oni se pak rádi vracejí.“

 

Pan Ladislav Šidlo (zcela vlevo) na fotografii mužů Velkého Meziříčí.

Zdroj: archív TJ Sokol Velké Meziříčí

 

Poslední otázku bychom uvedli příběhem, který se odehrál v naší hale na oslavě 50 let novoveselské házené, kde nastoupil Váš tým mužů. Na Vaší lavičce byl přetlak, kde za tým hráli bratři Svobodové, Štěpán Fiala, Martin Janíček, což jsou všechno současní či minulí mládežničtí reprezentanti. Do toho Filip Mička nebo Petr Kavka mladší, kteří prošli nebo procházejí extraligovými dorosty. Tým hraje pěknou házenou, která má určitě potenciál v brzké době opustit druhou ligu a pokusit se uspět o úroveň výš. Vy stojíte na střídačce a celé to sledujete. Jaké máte v takové chvíli pocity?

„Vnímám to tak, že družstvo má velký potenciál a určitě bych byl rád, kdyby se nám podařilo postoupit do první ligy. Je to otázka několika let, kdy hráči odcházeli pryč a nyní se to sešlo a jsou pohromadě. Svým způsobem by se nám mohlo vrátit to, že v dorostu jsme nemohli zažít větší úspěch, protože ti nejlepší odcházeli pryč, ale mohlo by se nám to podařit v mužích.“ 

 

Děkujeme za rozhovor a přejeme oddílu házené Velkého Meziříčí, aby každý klub v mládeži dával hráčům takové možnosti k růstu jako ten jejich.

Pozvánky
27.02.2021 17:00
TJ Sokol Nové Veselí - HCB Karviná
Muži
06.03.2021 18:00
KH ISMM Kopřivnice - TJ Sokol Nové Veselí
Muži
20.03.2021 18:00
TJ Sokol Nové Veselí - HC Dukla Praha
Muži
Partneři